Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z leden, 2011

Kapitola 5: Milovník havajských košilí

Obrázek
Stoly zasedací místnosti se prohýbaly pod tíhou nástrojů, důkazního materiálu a tří laboratorních techniků, kteří se o něj opírali. Horatio - jako vždy - stál důstojně v čele s rukama založenýma na prsou, oblečený do bílého laboratorního pláště. Zkoumavě si prohlížel předměty vyskládané na skleněné desce, jako by se na nich snažil vyčíst, jak moc souvisejí s jeho současným případem. Po dlouhých pěti minutách konečně pozvedl obočí. Výraz v jeho obličeji ale neztrácel na soustředěnosti. "Přátelé, zdá se, že máme co do činění nejen se zákeřnou vraždou, ale i s nelegální činností jednoho z podniků na Ocean Drive…" "Jo, a spojitost mezi naší obětí a oním podnikem se zdá příliš velká na to, aby se dala považovat za pouhou náhodu." Usoudil zkušený Speedle, který stál nad svými důkazy - zakrvaveným nožem a světle modrou kontaktní čočkou - doslova nebezpečně, jako by se bál, že by mu je někdo mohl vzít. "Podle Alexx přišla první - a zároveň smrtelná - rána zezadu."

Kapitola 4: Jméno: Neznámé

Obrázek
S případem bylo třeba hnout. Po Miami pobíhal vrah, a to nebylo dobré. V první řadě bylo třeba identifikovat oběť. Zjistit, kde mrtvý bydlel, s kým se stýkal, s kým neměl dobré vztahy. Bylo třeba vytvořit jeho profil - v kolik hodin ráno vstával, co obědval, co večeřel, jaké noviny četl, kdy a s kým chodil spát, jaká měl domácí zvířata - každý sebemenší detail z jeho života nám teď mohl pomoci dopadnout toho, kdo mu to provedl. Bála jsem se, že ze začátku budu často kolísat, že nebudu vědět, jak pokračovat s vyšetřováním dál a budu potřebovat navést od zkušenějších kolegů, kterým vzápětí zůstanu viset na krku, ale řešení se logicky nabízela sama. Alespoň pro zatím. Mojí prioritou - a vlastně prioritou všech, kdo se toho případu ujali - právě teď bylo zjistit jeho totožnost. Je těžké obhajovat někoho, jehož jméno ani neznáte. Dveře od laboratoře s oddělením DNA zavrzaly, ačkoliv jsem se s nimi snažila zacházet něžně. Sympatická laborantka s krátkými vlasy, s rukama v rukavicích a s visa

Kapitola 3: Noví kolegové

Obrázek
Vzhledem k tomu, že hned potom, co jsem obdržela zbraň i odznak, jsme s Horatiem vyrazili na místo činu, obhlídka mého nového pracovního prostředí musela počkat na potom. Laboranté si roztřídili důkazy a pustili se do analýz, Alexx omyla mrtvého, slíbila mu, že bude něžná a pověděla mu, že nikdo z nich by neměl končit na jejím stole a Horatio se (snad) konečně pustil do té haldy dokumentů, která mu pokrývala stůl. Vlastně mě napadá, že i ten odznak jsem si měla možná vyzvednout někde tady na komisařství. Ale podvědomě jsem si přála, aby mi ho dal Horatio. A on mé tiché, nevyslovené přání splnil. Vědomí, že po mém boku stojí člověk jako je on, mi dodávalo potřebnou jistotu, která převyšovala všechnu nervozitu nahromaděnou někde uvnitř mě ve chvíli, kdy jsem vstoupila na komisařství. Panovalo tu hotové pozdvižení. V místnosti nepopsatelně obrovských rozměrů se nacházelo snad třicet stolů, kancelářských židlí, telefonů, počítačů a dalších druhů vybavení nutného k řádnému vykonávání police

Kapitola 2: Další z těch ukradených životů

Obrázek
"Ty mi nebudeš věřit, koho jsem právě potkal." Řekl Speed, když dorazil do laboratoře, kde shodou okolností právě pracoval Delko. "Dle tvého výrazu v obličeji bych řekl, že to mohla být jedině zpěvačka Beyoncé, někdo z kontrolního úřadu, nebo ta patnáctiletá holka s rovnátky, která se tě snažila sbalit předevčírem v klubu." Odpověděl čile Delko. Jako vždy po ránu probuzený, veselý a naladěný do nového dne, na rozdíl od svého kolegy Tima, který touhle dobou v práci obvykle ještě v duchu spal. "Moc vtipný," procedil sotva slyšitelně Speedle a došel k prostornému stolu uprostřed místnosti. Tam na něj čekala hromada důkazů naházených v krabici, doufající, že se jí někdo ujme. Nezúčastněně se v ní začal přehrabovat. "Co to je?" zeptal se jen tak mimochodem. "Důkazy, které jsi včera jaksi zapomněl roztřídit.", odpověděl úsměvně Eric a dál se věnoval svým vlastním důkazům. Tim zaúpěl. "Tak nějak jsem doufal, že možná odpochodují a srovnaj

Kapitola 1: Murphyho zákony

Obrázek
,,Slibuji, že budu čestným, statečným a ukázněným příslušníkem Policie státu Florida. Své síly a schopnosti vynaložím ve prospěch společnosti tak, abych chránil práva občanů, veřejný pořádek, bezpečnost a ústavní zřízení tohoto státu, a to i s nasazením vlastního života. Při plnění svých služebních povinností se budu vždy řídit zákony a předpisy a v souladu s nimi i rozkazy a pokyny svých nadřízených. Tak přísahám." Přísahala jsem. Na svou čest, na důvěru a na stát Florida. Ten den jsem se oficiálně stala policistkou. Hned týden na to jsem byla přijata na místo detektiva u kriminálky Miami. Možná to byl právě Horatio, kdo ve mně vzbudil ten obrovský zájem, možná to byl Tim Speedle, který mi kdysi zachránil život, možná to byla Calleigh Duquesneová, která mi poprvé dala do ruky zbraň, nebo to byl Eric Delko, který se jednou jen tak mimochodem zmínil, že bych v budoucnu mohla být opravdu dobrá policistka, protože mám v sobě jakýsi potenciál. Jenže to už je pět let zpátky. U kriminál