jeanette's world

"Od té doby, co jsem ve službě přišel o přítele, se snažím žít své dny naplno. Člověk totiž nemůže vědět, kolik mu jich ještě zbývá." - John Hagen, vyšetřovatel z oddělení pro organizovaný zločin v Miami-Dade Na cestě byla povolení k předvolání k výslechu pro všechny čtyři pokladní. Protože se ale nejednalo o prioritní případ, těžko bylo odhadnout, kdy nám mohly dorazit. Mezitím jsme s Johnem stihli krátký oběd a udělali jsme rekapitulaci případu. Pravdou bylo, že v trestním rejstříku zaměstnanců jsme žádnou nápovědu hledat nemohli. Všichni byli čistí jako lilie. Ostatně, proč by si banka vybírala mezi své podřízené lidi s nějakými vroubky z minulosti, že? Takže se nám podařilo dát stranou několik málo lidí, kteří by podle nás mohli mít důvod krást tři sta dvacet tisíc. Oba jsme došli ke stejnému závěru - vyslechnout pokladní je teď zcela na místě. Vědí dobře, jaká místa kamery snímají a měly tu nejlepší příležitost, jak se dostat k hotovosti. Kamerové systémy selhaly a podle

"Mám ráda balistiku. Narozdíl od podezřelých, ona vždycky mluví pravdu."  - Calleigh Duquesneová, operativní detektiv a vedoucí balistického oddělení v kriminalistické laboratoři Miami - Dade Když jsem dorazila ke svému pracovnímu místu, John už zde byl a držel v rukách dvě složky. Prohlížel si jejich obsah, měl zamračený pohled a bylo vidět, jak horlivě přemýšlí. Postavila jsem na jeho stůl kafe a ze svého upila. "Příště jsi na řadě s kávou ty." Hagen se pousmál a věnoval mi krátký pohled. "To jsou záznamy těch dvou pracovníků ochranky?" Hagen přikývl. " Robin Tayler a Steven Boobs. Jeden mladík, kterého přijali na nejlepší doporučení, nemá v záznamu ani pokutu za rychlou jízdu. A ten druhý, Boobs, pětačtyřicetiletý otec dvou dětí. Oba se zdají spíš potěšení, že mají takhle placenou práci. Pokud za tou krádeží stojí oni, pak to postrádá motiv, protože ani jeden z nich netrpí nějakými finančními problémy. V bance se střídají, každý z nich má na staros

Snad mi Timmy odpustí, že jsem ho teď nějakou dobu kvůli Jackovi o rozměrech 100 x 80 centimetrů trochu zanedbávala. Zítra se ti budu zase věnovat celým svým... srdcem, slibuji :) Tenhle článek mi trvalo napsat delší dobu, ačkoliv co se týče písemného projevu, nejspíš bude patřit k těm nejméně náročným. Ale je to tím, že to dělám jenom levou rukou. Ta pravá prostě... umřela. Tak ji nechám dnes už spát. Někdo tráví noc v hospodě, jiný u počítače, a někteří třeba jenom spí. Já jsem její část věnovala Jackovi. A Jack Sparrow již visí (trefně napsáno, Ann :)) - co s ním taky jiného, že? Pro porovnání - rozměr je 100 x 80 centimetrů, tedy hned vedle je okno. Takže velikost je takřka (nad)životní.