Příspěvky

Zlatý padák: Fakta versus Fikce

Obrázek
Ani ve Zlatém padáku jsem nešetřila náznaky, skrytými skutečnostmi a inspirací z vlastního života nebo reálného světa. Střípky opravdovosti pak pomáhají dělat příběh důvěryhodnější. Ačkoliv sice můžu poděkovat scénáristům, že Zlatý padák má do skutečného případu opravdu daleko, ani tak jsem se v některých místech neubránila kouskům reality. Schválně, odhalili jste je? Zeměpis a skutečnost Banka JP Morgan Chase , kde došlo ke ztrátě peněz, je jednou z největších amerických bankovník společností.  Roh 199té a 200té ulice , tedy konkrétně místo, kde se Jeanette a Oliver střetli v kapitole 4, v Miami také existuje. A doopravdy se nachází asi 2 kilometry od policejní stanice, jak Jeanette poměrně přesně v kapitole odhaduje. Policisté najdou oběšeného Sommera na střeše hotelu Four Seasons . Jméno tohohle hotelu se v seriálu samozřejmě nevyskytlo, vybrala jsem ho sama. A doufám, že se to jeho vedení nikdy nedozví, protože ukázat ho jako místo, kde se lidé rádi věší, rozhodně není příliš dobro
4 komentáře
Další informace

Kapitola 11: Ve dvou se to táhne líp

Obrázek
"Jen dvacet procent při ztrátě peněžního majetku bank zaviní loupežná přepadení. Ve většině těchto případů se stejně ukáže, že selhal lidský faktor."  - Jeanette Croftová, začínající detektiv kriminalistického oddělení Miami-Dade Když detektiv John Hagen vstupoval do oddělení pro dočasně zadržené, jeho pocity byly zmatené. Na jednu stranu cítil vztek proto, že strávil tři dny hledáním toho, kdo způsobil ztrátu peněz v bance. Na druhou stranu ale za svou kariéru zažil už spoustu věcí. A oproti tomu, co viděl a co znal, se tahle "malá" loupež skutečně zdála skoro nepodstatnou. I tak se ale nemohl zbavit pocitu marnosti, protože kdyby věděl o tom, že ředitelka banky nakonec na viníka nechce podat trestní oznámení, mohl by případ dávno ležet na jiném oddělení a on mohl dělat na něčem, kde ho bylo zapotřebí daleko víc. Napůl chápal pocity své kolegyně Jeanette, která tvrdila, že Nicky se může ještě poučit, že ke krádeži ji vedl zoufalý čin, aby mohla pomoci bratrovi. Ale
1 komentář
Další informace

Kapitola 10: Hranice

Obrázek
"Den co den se ptám lidí, co je k jejich činům vedlo. A odpovědi mě nikdy nepřestanou překvapovat." - Detektiv Adell Sevillová, vedoucí kriminalistického oddělení v Miami - Dade  Když jsem se vracela k výslechové místnosti, v jedné ruce s hrnkem kafe a ve druhé s kelímkem vody, zastavila jsem se, než jsem vstoupila dovnitř. Nicky stála u okna a dívala se ven. Bylo odpoledne, napadlo mě, že má hlad nebo že něco zmeškala. Nevím proč mi jí pro tuto chvíli bylo dokonce líto. Dlouho stála, dívala se ven a přemýšlela. Záměrně jsem s ní ve výslechové místnosti nenechala nikoho kvůli dohledu. Jo, policisté stáli venku, ale to Nicky nemohla vědět. Z výslechovky nebylo vidět na druhou stranu, protože z té strany okno vypadalo jako zrcadlo. Chtěla jsem jí dát pocit, že tu není vězněm a myslela jsem si, že když jí donesu trochu vody a budu se chovat přátelsky, třeba se mi otevře. Pomalu jsem otevřela dveře. Nevydaly ani hlásku. Kelímek s vodou i hrnek s kávou jsem postavila na stůl tak p
2 komentáře
Další informace

Podzim v rozkvetlé zahradě

Obrázek
Tohle byla pěkná makačka. Ale odměnou je, že už visí  a tomu, pro koho byl stvořen, se líbí  :) Velikost 40x50 cm. A počet strávených hodin? Hrozně moc...
2 komentáře
Další informace

Kapitola 9: 17 vteřin

Obrázek
"Hranice mezi láskou a nenávistí je někdy velmi tenká."  - Poručík Horatio Caine, vedoucí kriminalistické laboratoře v Miami - Dade Asi jsem v Miami nezažila příjemnější probuzení, než dnes. Něco přeci jen bude na tom, jak se říká, že je hned příjemnější život, když máte vedle koho usínat a ráno se probouzet. Dnes mě tedy probudil příjemný, hřejivý pocit v žaludku s vědomím toho, co se stalo, ale zároveň ledový osten nejistoty s nevědomím toho, jak to bude dál. Vzbudila jsem se asi v půl šesté, než se Timmy probudil, stihla jsem si vlézt do sprchy a ve čtvrt na osm už měl i připravenou snídani. Tvářil se skutečně vděčně, bylo vidět, že mu ji už dlouho nikdo neudělal. Rory dostala k snídani tuňáka. Výjímečně, že jí v noci někdo zalehl její oblíbené místo v posteli. Takže když jsem se na Timově motorce spolu s ním dostala do práce, vlastně jsme neměli ani moc zpoždění. John tu už samozřejmě byl. Na stole mi ležely dvě složky se jmény Nicky Bousch a Johanne Mars. "Pokladní
1 komentář
Další informace

Kapitola 8: Motorka, drink a Rory

Obrázek
"Jedna z nejtěžších věcí, které jsem se musel hned na začátku naučit, bylo oddělovat pracovní a soukromý život. A i dneska po těch letech mi to občas nedá a připouštím si to k tělu víc, než bych měl."  - Tim Speedle, operativní detektiv a laborant kriminalistické laboratoře v Miami-Dade Bylo docela legrační cestou navigovat Tima a ukazovat mu, kudy má jet, protože chtěl zapadnout do nějakého podniku, odkud bych to domů neměla moc daleko. Bohužel jsme se nedomluvili před tím, než tak zběsile odstartoval, naše domluva byla skrze dvě helmy a vítr ženoucí se přes nás rychlostí sto dvaceti kilometrů v hodině velmi obtížná. Ale docela jsme se nasmáli a náhodou jsme skončili ve stejném klubu, který jsem před nedávnem navštívila s Ann a Ericem. Tehdy to byl velmi příjemný večer. Vždycky jsem tu zažívala příjemné večery. Že by tohle byl další z nich? "Co říkáš?" ohlédl se po mně Speedle, když motor ztichl a my sesedli. "Že jsem asi na chvíli přišla o hlas! A taky o uši!
8 komentářů
Další informace