jeanette's world

Touto krátkou povídkou (která mě napadla během asi tak pěti vteřin), bych vám ráda pověděla, jak by to dopadlo v díle 6x04, kdyby Timmy ve 3. sérii umřel a kdyby v týmu pracovala Jeanette Croft. Chtěla jsem tam dát tu melodii, která hraje často v CSI Miami, byla třeba na konci dílu Zlatý padák nebo právě na konci dílu Bum, prásk, teď dlužíš ty, ale nenašla jsem ji :( Každopádně tahle je taky taková smutná. Ta je ze závěru epizody Uprchlí vězni (poslední epizoda první série, pokud se nemýlím). I tak ji berte s rezervou ;) Chtěla jsem to trošku oživit. Slunce už zacházelo, mezi stromy se v dáli mihl tajemný stín, a z očí Jeanette Croft ukápla další slza. Zlatý nápis z náhrobku, u něhož prostě seděla v trávě, se už odlupoval, ale duše, kterou ochraňoval a kterou připomínal, jako by nikdy neodešla. TIMOTHY SPEEDLE Milovaný syn & přítel 1973 - 2001 Nápis tak prostý jí připomínal tak tragickou událost. Tu nejhorší. V jedné chvíli jste nablízku milovanému člověku, a ve druhé chvíli je ten

Povídka do soutěže u Lady Nico , se kterou se mi nakonec podařilo vyhrát 1. místo! A to jenom díky vám. Děkuji vám všem za hlasy! Teď si povídku můžete vychutnat ještě jednou :) I s ilustrací :) P.S. Psát povídky a být omezena délkou textu je peklo! :D Je to trošku zkrácené, aby to Lady Nico uznala, takže se to může zdát trošku chaotické. Normálně nebývám ironická, sarkastická nebo cokoliv jiného. Ne, když to není bezpodmínečně nutné. Ale teď, tenhle den, tahle situace, tenhle pocit. To nemůže být nic jiného než čistá ironie. Z haly už se neozývala hlasitá hudba. Z kuchyně se nelinula libá vůně vařené zeleniny a pečeného masa, nikdo se se mnou nehašteřil, nikdo mi neříkal, jak mi to dnes sluší, nikdo už se nesmál mým vtipům. Hala byla tichá, i když všechny počítače zůstaly zapnuté, tak jak byly právě v tu chvíli. V kuchyni už teď hospodařil jenom Winston. Samozřejmě miluju jeho pokrmy. Jenomže on je neumí tak děsně barevné, pálivé a exotické. Winston se se mnou nehašteří. Posledních p