Definice zločinu

Tohle je druhé dílko do literární soutěže pro Taylorovou99. Tentokrát jsme měli za úkol vybrat si jeden ze tří obrázků a vymyslet na něj nějakou situaci. Já jsem z kriminálky Miami udělala trošku sci-fi. Každopádně bylo u Taylorove hodnoceno víc než dobře :)

Hodnocení autorky soutěže:

"Naša milá Jeanette prichádza opäť so super, aj keď trošku sci-fi dielom. Páčil sa mi nápad s tými troma dievčatami. Celé to bolo skvelé:)"

Ten den pršelo. Pro Kriminálku Miami to vůbec nebylo dobré počasí, protože déšť teď zametl všechny stopy, které by se kriminalistům mohly hodit. Pokud se případ kvůli nim nevyřeší, budou moci poděkovat jen tomu dešti. Dešti, který se v Miami objeví maximálně desetkrát do roka.
Škoda, že se nedá zatknout, pomyslela si Calleigh. Tohle místo činu ale nebylo tak závažné a náročné jako obvykle. Naštěstí se zatím žádná nehoda nestala. Ale mohla by. Na tomto místě se před chvílí střílelo, a i když nikdo nikoho netrefil, musí se to prošetřit. Nikdo si jen tak z ničeho nic nemůže zajít na letiště a prostě začít střílet.
Naštěstí tu nebyla žádná krev. A takovým případům se u Kriminálky Miami říkalo výjimečné. Déšť asi bránil útočníkovi přesně mířit a kapky kazily dráhu střely. V jistém smyslu jim tedy déšť docela pomáhal. Jednou protihráč, podruhé spojenec. Počasí je nevyzpytatelné.
Teď už naštěstí nepadaly z nebe kapky, jen bylo mokro.
Calleigh se sklonila k zemi a začala pátrat po kulce, která by ji mohla dovést k útočníkovi, zatímco Ryan se chystal promluvit se svědky. Eric měl za úkol zaznamenat všechny budovy a místa, na kterých se mohl střelec v době útoku nacházet.
Vytáhla svítilnu, aby se mohla podívat do tmavé části pod autem, když v tom ji nikdo vyrušil.
Je lež zločin? Calleigh se neohlédla. Napadlo ji, že to je asi jen někdo, nějaké děvče, které její práce zajímá a chce pomoci s odpovědí na nějaké otázky.
"Já nevím," odpověděla potuteleně, baterkou stále míříc pod podvozek auta a prozkoumávajíc každičký centimetr čtvereční. "Těžko říct. Pokud kvůli té lži zemřou lidé, pak ano, pak je to zřejmě zločin. A že takové lži znám. Ale existují malé lži, takříkajíc nevinné, které snad nic takového nezaviní. Ale to neznamená, že nejsou špatné."
Pod podvozkem nic nebylo. Calleigh zhasla baterku a podívala se po hlase, který se jí dotázal. Stála tam hnědovlasá dívka oblečená do letních šatů, štíhlá, snědá a obrýlená.
Takže lež není zločin? Calleigh zakroutila hlavou. "Zločin je hrozně spekulativní pojem. Nedá se to jednoznačně říct."
"Ehm… Call…?" ozvalo se jen pár metrů od ní. Stál tam Eric a podezřele si blonďatou kolegyni pozoroval. "Jsi v pořádku?"
"Ano, jen jsem mluvila s touhle dámou…" usmála se Calleigh na Erica a ohlédla se zpět ke slečně.
"Call, ale tam nikdo není."
Detektivu Duquesneové se zamrazil úsměv na rtech. Ta dívka nemohla přece jen tak rychle zmizet, to prostě nebylo možné. To bylo proti přírodním zákonům.
"Před pár vteřinami jsem s ní hovořila…" Duquesneová nechápavě koukala na místo, kde děvče stálo. Nedávalo jí smysl, proč měla na sobě v době deště letní šaty a nedávalo jí smysl, jak mohla tak najednou beze stopy zmizet. Když se ale Eric opět začal věnovat své práci, sama zapřemýšlela nad tím, co je to vlastně zločin.

Delko pozorně sledoval celé letiště. Nenapadalo ho, kam by se útočník mohl schovat, aby mohl vystřelit, aniž by si ho někdo vůbec všiml. Ale pochopil ve chvíli, kdy se jeho zrak zaměřil na nedalekou vyhlídkovou věž, která stála u kraje letiště. Nacházela se na ní kabina, dostatečně velká k tomu, aby v ní pachatel schoval odstřelovací zbraň a dostatečně průhledná, aby ten dotyčný měl i celkem dobrý výhled.
Pousmál se. Na tohle se zaměří. V ruce už třímal kufřík s vybavením, vydal se tedy kupředu.
Co je to zločin? Ozvalo se za jeho zády. Eric se ohlédl a spatřil rudovlasou dívku, trochu silnější, v tmavých punčochách a černé sukni dlouhé pod kolena.
"To se nedá tak jednoznačně definovat, slečno." Odpověděl Eric. Snažil se pousmát.
Když se to nedá tak jednoznačně říct, jak to, že můžete zatýkat zločince, kteří něco provedou? Co když je vražda a pomluva stejný zločin?
"To bych neřekl. Zákon jednoznačně udává, co je to zločin a za co můžeme dotyčného odsoudit a na jak dlouho ho můžeme odsoudit. Jsou vážné zločiny a jen mírné. Vražda rozhodně není stejný zločin jako pomluva. S tím s vámi nesouhlasím."
Ale říkáte, že pomluva je zločin, i když jenom mírný. Jedna holka, kterou znám, je hrozná lhářka a všechny jenom pomlouvá. Můžete ji taky zatknout?
"Můžu se zajímat jen o zločin, který udává trestní zákon. Morální zákony jsou… jiné, víte? Ty jsou nepsané a nejasné."
Ale proč?
"Delko?"
Eric se ohlédl na druhou stranu. "Jo?"
"S kým to mluvíš?" chtěl vědět Ryan.
"No přece tady s tou…" když se ale opět podíval na místo, kde ještě před vteřinou stála rudovlasá slečna, mohl se dívat jen na zmoklý asfalt.
Nechápavě se poškrábal na hlavě. "Copak tys ji neviděl, Wolfe?"
"Ne, Ericu. Nikdo tam není. Nemám ti třeba pomoct…?"
"Ne, díky. To zvládnu." Odpověděl chladně Delko.
Když ale prozkoumával vyhlídkovou věž, musel neustále myslet na to, co je to vlastně zločin.

Ryan se od svědků nic nedozvěděl. Rozhodl se tedy, že pomůže kolegyni Calleigh s hledáním kulky, a podívá se na druhou stranu místa činu. Nebylo zrovna malé. Sklonil se k zemi a skoro až přimhouřil oči, jak se soustředil.
Je sebevražda zločin? Zaznělo směrem od jeho zad. Nemohl se otočit, protože nechtěl ztratit zorné pole. Zmohl se alespoň na soustředěnou odpověď. "Těžko, když není koho za ni odsoudit."
Proč je v tom názvu teda slovo vražda, když vražda je zločin, a sebevražda není zločin?
"Neřekl jsem, že sebevražda není zločin. To se těžko definuje. Pokud to ten člověk přežije, podrobuje se psychickému léčení. Ale podle trestního zákona nemá nikdo právo sáhnout ani na cizí život, ani na vlastní."
Nedalo mu to. Ohlédl se. Stála tam dívka, blondýnka, oblečená do džínsů a kožené bundy, vysoká.
"Proč vás to zajímá?"
"Jsi v pořádku, Ryane?" ozvala se Calleigh. Ohlédl se k ní.
"Jo, proč bych neměl být?"
"Povídáš si sám se sebou. Říkáš něco o sebevraždách. Začínám mít strach."
"Tahle slečna se mě jen ptala…" Ryan se ohlédl zpět, ale nikdo tam nestál. "Divný." Řekl sám sobě.
"Ryane, nikdo tam není."
"Aha… No. Nevím, co to do mě vjelo. Asi se mi něco zdálo…" snažil se hájit Wolfe. Nechtěl před kolegyní vypadat neschopně. Ta nicméně chápavě přikývla a vrátila se ke své práci.
Ryan se tvářil, jako že hledá kulku, ale vlastně přemýšlel nad tím, zda je sebevražda zločin.

"Našli jste něco?" zeptala se Calleigh, když všichni tři dokončili ohledání, a sešli se u konzultace.
"Ani vlásek." Povzdechl si Ryan.
"Ten pachatel mohl střílet támhle z té vyhlídkové věže," ukázal Eric kamsi do dálky. "Ale nic tam po sobě nezanechal."
"Zajímalo by mě, kam se ta holka poděla…" pronesl potichu Ryan.
"Jaká holka?" chtěla vědět Calleigh.
"Ta blondýnka v džínách přeci. Ptala se mě na to, jestli je sebevražda zločin."
"Tak to moment. Byla to rusovláska a ptala se na to, co je to zločin." Odpověděl Eric. "Měla sukni a byla moc hezká."
"Ne, byla to hnědovláska. Měla brýle a ptala se, jestli je lež zločin. A byla přesně támhle." Calleigh se zadívala na místo, kde ještě před chvílí hledala kulku.
"Tak to ne, byla to blondýna a odešla támhletím směrem." Protestoval Ryan. Podíval se úplně opačným směrem kamsi do dálky.
Eric raději neoponoval. Zadíval se do země, založil ruce v bok a nevěřícně kroutil hlavou. "Zvláštní." Říkal si v duchu.
Všechny tři ale až do večera trápila jedna otázka - co je to vlastně zločin?