jeanette's world

Ani ve Zlatém padáku jsem nešetřila náznaky, skrytými skutečnostmi a inspirací z vlastního života nebo reálného světa. Střípky opravdovosti pak pomáhají dělat příběh důvěryhodnější. Ačkoliv sice můžu poděkovat scénáristům, že Zlatý padák má do skutečného případu opravdu daleko, ani tak jsem se v některých místech neubránila kouskům reality. Schválně, odhalili jste je? Zeměpis a skutečnost Banka JP Morgan Chase , kde došlo ke ztrátě peněz, je jednou z největších amerických bankovník společností.  Roh 199té a 200té ulice , tedy konkrétně místo, kde se Jeanette a Oliver střetli v kapitole 4, v Miami také existuje. A doopravdy se nachází asi 2 kilometry od policejní stanice, jak Jeanette poměrně přesně v kapitole odhaduje. Policisté najdou oběšeného Sommera na střeše hotelu Four Seasons . Jméno tohohle hotelu se v seriálu samozřejmě nevyskytlo, vybrala jsem ho sama. A doufám, že se to jeho vedení nikdy nedozví, protože ukázat ho jako místo, kde se lidé rádi věší, rozhodně není příliš dobro

"Jen dvacet procent při ztrátě peněžního majetku bank zaviní loupežná přepadení. Ve většině těchto případů se stejně ukáže, že selhal lidský faktor."  - Jeanette Croftová, začínající detektiv kriminalistického oddělení Miami-Dade Když detektiv John Hagen vstupoval do oddělení pro dočasně zadržené, jeho pocity byly zmatené. Na jednu stranu cítil vztek proto, že strávil tři dny hledáním toho, kdo způsobil ztrátu peněz v bance. Na druhou stranu ale za svou kariéru zažil už spoustu věcí. A oproti tomu, co viděl a co znal, se tahle "malá" loupež skutečně zdála skoro nepodstatnou. I tak se ale nemohl zbavit pocitu marnosti, protože kdyby věděl o tom, že ředitelka banky nakonec na viníka nechce podat trestní oznámení, mohl by případ dávno ležet na jiném oddělení a on mohl dělat na něčem, kde ho bylo zapotřebí daleko víc. Napůl chápal pocity své kolegyně Jeanette, která tvrdila, že Nicky se může ještě poučit, že ke krádeži ji vedl zoufalý čin, aby mohla pomoci bratrovi. Ale

"Den co den se ptám lidí, co je k jejich činům vedlo. A odpovědi mě nikdy nepřestanou překvapovat." - Detektiv Adell Sevillová, vedoucí kriminalistického oddělení v Miami - Dade  Když jsem se vracela k výslechové místnosti, v jedné ruce s hrnkem kafe a ve druhé s kelímkem vody, zastavila jsem se, než jsem vstoupila dovnitř. Nicky stála u okna a dívala se ven. Bylo odpoledne, napadlo mě, že má hlad nebo že něco zmeškala. Nevím proč mi jí pro tuto chvíli bylo dokonce líto. Dlouho stála, dívala se ven a přemýšlela. Záměrně jsem s ní ve výslechové místnosti nenechala nikoho kvůli dohledu. Jo, policisté stáli venku, ale to Nicky nemohla vědět. Z výslechovky nebylo vidět na druhou stranu, protože z té strany okno vypadalo jako zrcadlo. Chtěla jsem jí dát pocit, že tu není vězněm a myslela jsem si, že když jí donesu trochu vody a budu se chovat přátelsky, třeba se mi otevře. Pomalu jsem otevřela dveře. Nevydaly ani hlásku. Kelímek s vodou i hrnek s kávou jsem postavila na stůl tak p