jeanette's world

Obloha zlátla. Paprsky slunce se odrážely od lesklých laků aut komíhajících se ve večerní dopravní špičce. Město si hodlalo odpočinout po dlouhém pracovním dnu. Mnozí právě chystají večeři, jiní usedají se svými oblíbenými pořady k televizi, mladí se schází na pláži nebo se schovávají ve stínu palem, kde si navzájem vyznávají lásku. Kriminálka, stejně jako město Miami, připomínala kterýkoli jiný podvečer. Jenom pár zasvěcených vědělo, že někteří detektivové nehodlají v noci spát. Horatio to sledoval skrz prosklenou stěnu své kanceláře. Slunce bylo vysoko nad profilem města, když do dveří konečně vstoupila rudovlasá advokátka Ann Taylor. "Souhlasila?" řekl potichu, aniž by se odvrátil od okna. "Jak víš, že jsem to já, když ses vůbec neohlédl?" "Vidím přece odraz." Ann si byla naprosto jistá, že Horatio se dívá dolů na ulici a soustředí své pohledy na občany, které musí ochraňovat, takže nějaký odraz absolutně nemohl zaregistrovat. Pousmála se. "Mac měl

"To zní jako velice… vrtkavý plán, Jeanette." Řekla Adell po dlouhé rozvaze, když jsem jí přišla povědět, co se chystám navrhnout kolegům. "Nelíbí se mi to. Abych byla upřímná - neznám vás. Neznám vaše schopnosti a nevím, zda je dobrý nápad svěřit takovou věc do vašich rukou." "Já vím, detektive Sevillová. Přišla jsem za vámi ohledně té věci s Jill a pitevnou. Vyhověla jste mi a zachovala se vůči mně fér. Tak mi připadalo fér, abyste o tom věděla." Odpověděla jsem, s očima skloněnýma ke stolu. "Přeci jen… sice tenhle případ spadá do kompetence poručíka Cainea, ale vy jste moje nadřízená." "Dělejte, jak myslíte, Jeanette. Já vám v cestě stát nebudu. Ale nepočítejtes žádnou podporou z mé strany - proti pravidlům nepůjdu." Její snědý, přísný obličej se na krátkou chvíli zamračil, ale já jsem v něm přece jenom spatřila kouska důvěry. Bylo to varování, to ano. Ale kdyby mi ani trochu nevěřila, zatrhla by mi to. "Děkuji, Adell. Jsem ocho