jeanette's world

Nepřekvapovalo mě to, Murphyho zákony prostě pokračovaly i nadále. Já jsem tolik nechtěla, tolik jsem to chtěla vzít nějakou cestou, kde by k tomu setkání nedošlo, mít sklopenou hlavu a obarvené vlasy na růžovo, aby mě nepoznal. Nakonec jsem se rozhodla pouze doufat ve skutečnost, že se nerozhodl jít do práce ve stejnou dobu jako já. Věděla jsem, že ho potkám. Vlastně jsem na osud a náhodu už vůbec nebyla naštvaná. Od rána jsem to věděla, že se potkáme a že to nezůstane jen u pouhého pozdravu. Palermo. Improvizační polibek. Podprsenka z kokosu. Klub se střechou z bambusů. Stalo se to teprve před několika hodinami. Na očích jsem měla sluneční brýle, aby neviděl, kam se dívám. Naschvál jsem měla oči sklopené do země… Tima Speedla jsem potkala v jedné z uliček Miamské kriminalistické laboratoře, když jsem mířila za Horatiem. Chtěla jsem vědět, co mi na to poví, chtěla jsem vědět, jestli se to vyvedlo a jestli to k něčemu bylo. Neměla jsem ani tu nejmenší chuť bavit se s Timem. "Dobré