Kapitola 22: Jedna z těch nepředvídatelných situací
Mým úkolem bylo chvíli zpovzdálí sledovat slečny na podiu a až si jedna půjde odpočinout, měla jsem ji zastoupit. Aneb - odborné zaučení. Pevně jsem doufala, že mají velkou výdrž. Hudba nebyla tak krutá, jak jsem předpokládala. Co to povídám, krutá? Spíš nebyla tak obscénní, sexy a úchylná, jak se na tyhle kluby sluší. Pravda, ještě nebyla půlnoc. Modlila jsem se, aby to do ní Hagen stihnul. Měl na to ještě dvaadvacet minut. Jakmile jsem viděla hlavním vchodem vejít Tima Speedla (nebo Jakea Cullena?), spadl mi kámen ze srdce. Takže speciální služby dnes nebudu muset poskytovat. A pokud ano, tak jedině Timovi. To nebyla zase tak drastická představa. Už bych alespoň věděla, do čeho jdu… V duchu jsem se profackovala. Hudba začala znít rytmickými a pravidelnými tóny. Dvě slečny, oblečené snad ještě méně než já - ale ony také měly o dost delší nohy - zamířily mezi návštěvníky a každá si jednoho z nich namátkou vybrala a dotáhla si ho na parket. Timmy se jen tak tak vyhnul tmavé zrzce. Raděj...